sobota 4. ledna 2014

Obětem komunismu


Napsala stížnost ministerstvu práce, že nemůže najít zaměstnání (ale že odmítá práci pod svou kvalifikaci!), a dostala neuvěřitelnou odpověď: místo matematika-analytika v podniku, kam ji dovedla úřednice národního výboru skoro za ruku. „Upozorňuju, že jsem vyloučená ze strany a podepsala jsem Chartu.“ – „To nás nezajímá,“ zněla odpověď v touž dobu, kdy jiná signatářka, Dana Němcová, musela odejít i z místa uklízečky ve škole. Taková intrika? Nastoupila v listopadu, je březen, práci, která se po ní jednou bude chtít, zatím téměř nechápe, matematiku nikdy nestudovala, dali jí skripta, předpisy, učebnice a návody, jak sestavovat programy pro počítací stroje, a chodí všichni mlčky okolo ní. Taková internace? Do práce má sedm minut pěšky. „Ty se nemůžeš dopustit trestné činnosti už ani cestou do zaměstnání a zpět,“ řekl jsem.


(Ludvík Vaculík, Český snář, 1979. Brno: Atlantis 1990, p. 107.)

Žádné komentáře:

Okomentovat