neděle 14. prosince 2014

Přišli z moře

Tak tedy přišli. Další.
Ale… proč??
Samozřejmě že nejsem rasista. Ale taky nejsem tupej ovčan, abych se nechal odrbávat a aspoň si k tomu neřekl svý! A last but not least jsem realista, takže je mi jasný, že na miliardovýho špekulanta těžko dosáhnu, abych si vzal zpátky ukradený důchody a vytunelovanou budoucnost; zatímco cigánskej zloděj kol je tak nějak po ruce. Všichni dobře víme, o kom je řeč. Dobře je známe! Ale naháněj špekulanta po tropických ostrovech. Když ani nevíš, jak se pořádně jmenuje.
Bílej špekulant je tuze vysoko a daleko, ale nějakej cigán mě nebo mý děti nikdy zaměstnávat nebude. Toho se teda doprošovat nebudem.

neděle 2. listopadu 2014

Selfie (1/3)

Karteziánská meditace




Nezískáte, co milujete, pokud
nesnesete věci, jež nenávidíte.

Karel Sýs, Apokalypsa podle Joba



neděle 26. října 2014

Měli jsme do toho jít


Shodli jsme se na tom všichni, celý stůl. I servírka, která jinak nemá na nic názor, protože je profesionálka, přikyvovala. Havel je měl zakázat. Hned.
Neshody nastaly v otázce technického provedení. Kdy přesně s nima měl zatočit.

pondělí 20. října 2014

Kapitalismus, přestavba a občanské ctnosti


Není chleba. Co dělá vláda? Co dělá strana? Jak to řídí, že není chleba? Ptá se v kapitalismu někdo na takovouto otázku? Vůbec ne, vůbec ho nenapadne spojovat svoji vládu s tím, že pekař neupekl chleba. Člověk je svobodnej, může nadávat, může si říkat, co chce. Ale taky může přijít o práci a řekne se mu spánembohem, já tě nepotřebuju. Je to právo soukromýho podnikatele, právo majitele, právo kapitalisty.
Ale jinde probíhají, tak jako u nás, složitý procesy.

neděle 12. října 2014

Za Vasilem Biľakem


Nejhorším hospodářem je stát. Demokratický stát. Poměry v něm neustále destabilizuje voličská zvůle. Do čela politického systému se pak může dostat vskutku kdekdo – vždyť ho volí prostí občané. Proto je třeba vše, co lze, převést pod správu struktur od demokracie a voleb osvobozených. Takových struktur, které řídí nikým nevolená – a tedy skutečná – elita. Průmysl, plyn, elektřinu, infrastrukturu, vodu…
Ano, vodu především. Představte si tu poušť, která by vznikla, kdyby lidé nemohli korporacím za vodu svobodně platit. Slyšeli jsme trávu růst a slyšeli jsme doporučení poradců z Washingtonu. Znělo přece jasně: privatizujte, privatizujte, privatizujte.
Po letech to spočítali znovu. Sorry, boys, spletli jsme se. Zapomeňte, zapomeňte, zapomeňte.

pondělí 6. října 2014

Samomluva slušného člověka


Nejdřív jsme se sešli na Koncertě pro všechny slušný lidi. Byli jsme tam opravdu všichni, celý panelák kromě domovního důvěrníka, byl tam i Kryl a Hutka a Nohavica. Hrálo se na kytary a v očích se odrážely plamínky svíček. Sounáležitost a tak. Ale to už ani není pravda.
Tam se ustanovilo takové to prvobytné společenství nás všech slušných lidí, kde nebylo vstupních bariér. Kdo tam byl, ten byl s námi. Kyblík pestré paralelní polis se překotil do šedé společnosti, a zbaven pevného špuntu, úplně ji přečíslil. Vítězi jsme byli všichni. I Gotťák, myslím, s Krylem zazpíval. Tohle byl domov můj, tvůj, náš.

pondělí 7. dubna 2014

Zastřelen na útěku

tak určitě
jde o nepopulární kroky
které se vždycky nebudou někomu líbit ale
bude je muset dělat každý kdo přijde na naše místo
protože jsou
potřebné a nutné

středa 12. března 2014

Krev, pot & brzy


kdo v mládí nezáviděl Německu Hitlera nemá srdce
kdo mu ho závidí dodnes nemá rozum

kdo v mládí neonanoval nemá srdce
kdo onanuje dodnes nemá rozum


čtvrtek 6. března 2014

Škoda lásky, která padne vedle


Druhá světová válka byla vyhrána jen napůl.“
neviditelnypes.cz, 9. 5. 2012


a dokonce i ty němci (s malým od 1945) na konci války
prchali na západ
aby se stihli dostat do spojeneckýho zajetí
s teplou vodou a žvejkačkama


sobota 8. února 2014

Poesie jako žena jako rotoped


usedám na rotoped
vždycky když už nemůžu
ráno a večer

mučím se
na něm abych zapomněl všecko co
mě mučí


neděle 19. ledna 2014

Bezdomovci za lidská práva


tento čtvrtek
si pro jeho elegantní vůni
dokážeme představit jako důstojného kandidáta na post presidenta
republiky

sobota 4. ledna 2014

Obětem komunismu


Napsala stížnost ministerstvu práce, že nemůže najít zaměstnání (ale že odmítá práci pod svou kvalifikaci!), a dostala neuvěřitelnou odpověď: místo matematika-analytika v podniku, kam ji dovedla úřednice národního výboru skoro za ruku. „Upozorňuju, že jsem vyloučená ze strany a podepsala jsem Chartu.“ – „To nás nezajímá,“ zněla odpověď v touž dobu, kdy jiná signatářka, Dana Němcová, musela odejít i z místa uklízečky ve škole. Taková intrika? Nastoupila v listopadu, je březen, práci, která se po ní jednou bude chtít, zatím téměř nechápe, matematiku nikdy nestudovala, dali jí skripta, předpisy, učebnice a návody, jak sestavovat programy pro počítací stroje, a chodí všichni mlčky okolo ní. Taková internace? Do práce má sedm minut pěšky. „Ty se nemůžeš dopustit trestné činnosti už ani cestou do zaměstnání a zpět,“ řekl jsem.